Po sto letech zase JÁ :-)

15. dubna 2016 v 15:48 | Kateřina Ulmanová |  s MG život nekončí... aneb co dělám dnes?
Ahoj všichni, zdravím vás,
po víc jak třech měsících zase usedám ke klávesnici svého notebooku, abych se s vámi podělila o své pocity a že jich za ty 3 měsíce bylo. Každopádně já se pokusím být stručná a vše říkající.

LEDEN - BŘEZEN místo jménem Benecko.

Tak jako poslední roky i letos jsem se přemístila na 3 měsíce mimo můj domov v Ostravě na Benecko, kde jsem se vrhla na učení v lyžařské škola HUSKY a ačkoli má představa byla taková, že přijedu a budu učit pokud možno od rána do noci a mezitím budu poletovat po všech čertech a ďáblech, nebylo to tak.
Učila jsem 4 hodiny denně, většinou jsem začínala na 10tou hodinu učila do 12ti měla dvě hodiny pauzu a pokračovala do 14ti do 16ti, jo takhle to mé tělo bylo ochotno přijmout a připustit. Samozřejmě nastaly dny kdy jsme si u své "šéfové" prosadila že budu učit hodin pět, nebo se stala zachráncem situace, když se podařilo zdvojit hodinu nějakému instruktorovi, ale to mi mé tělo dost vracelo a já se pak ocitala ve svých obvyklých stavech - ne zrovna beztíže.
Trávila jsme čas taky v kanceláři, kde jsem se snažila neudělat žádnou botu a domlouvat hodiny všem stejným dílem. Každý pátek jsem spoluorganizovala závody na Benecku, středu jsem trávila jako sněžná královna a rozdávala dětem poklad, v neděli s Alenkou pořádala sněhohry pro malé děti no a zbývající dny večer jsem se snažila čas od času zajít i na večerko a trochu si zalyžovat.
Co vám budu povídat, žila jsem sice na omezený režim, ale žila. Chodila jsme spát nejčastěji mezi 21-22 hodinou vstávala kolem 8mé. Idylka jak má být. Moc ani nevím, co jiného vám mám říkat.

Půlka BŘEZNA až dnešek.

23. března jsme se vrátila do Ostravy, mírně se aklimatizovala a k mému potěšení hned neodpadla, začala jsem chodit zase na trénink kajaku na Ostravici v centru Ostravy, ale je pravda, že mé ruce se tento pohyb musí zase naučit, zatím po 40ti minutách odpadám a z vody odcházím.
Koupila jsme si longboard a dnes jsme na něm se svým božím minipsem ujela asi 12,5km.
Chodím s rodiči na výlety do hor, ale i jen tak po městě.
Léto mám nabité zase sportovními aktivitami.

Je jedna věc co vám chci říct:


Víte, všechno předchozí je to co dokážu já, ale věřím že mnoho toho dokážete i vy. Kdybych dala na všechny rady lékařů a doporučení co se píše na internetu, nejspíš bych tvořila kariéru na počítači (což dělám tak jako tak), ale já to udělala úplně jinak, začala jsem poslouchat své tělo a dělat všechno po čem jsem kdy toužila, kdy jindy když ne teď? A hlavně PROČ jindy a ne teď?

Takže mě najdete nejspíš někde na trase mezi Vodou - kolem - longboardem - horami - domovem. Prostě někde na trase ŠTĚSTÍ a ŽIVOT. Protože být šťastný a žít, to je to nejdůležitější ne? J
Tak se mějte a žijte!

A pokud chcete vědět co právě kdy a jak dělám tak mě sledujte na instagramu kde jsem jako KACULMAN (www.instagram.com/kaculman)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikky Nikky | E-mail | Web | 16. dubna 2016 v 23:23 | Reagovat

Kači, som hlavne veľmi šťastná, že si svoj život užívaš, lebo tak to má byť :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama